Hm, zamyšlení...
Dlouho už jsem nenapsal nic nesmyslně dlouheho u čeho při čtení lidi usínají, tak to napravím

Nápad veselý ale spíše mi to přijde jako kravina. Nikdo přece nemůže nijak nikoho zohledňovat, jestli zabít nebo nezabít z OOC důvodu. Rejty i Dan Graase k tomu napsali svoje , plně souhlasím s oběma, těžko objektivně řešit...
Thalie říká:
Systém smrti
Pokud klesnou životy postavy pod nulu, postava upadne do bezvědomí a začne krvácet. V tu chvíli je může někdo pomoci kouzlem, nebo léčící soupravou.
Pokud klesnou životy pod -10 bodů, postava umírá. Po smrti putuje její duše do podsvětí, kde je vydánna na milost Astarothovi. Pokud jí nikdo nepomůže, musí Astarothovi věnovat část svojí duše (5% získaných zkušeností) a sumu zlata v závislosti na levelu postavy, aby se směla vrátit zpět mezi živé. Mrtvola může být vzkříšena také klerickými kouzly oživ mrtvého a vzkřísení. U kouzla vyššího kruhu ztrácí méňe zkušeností, než u kouzla ,,oživ mrtvého”.Mrtvola může být také odnesena do chrámu, kde jí kněz za sumu úměrnou náročnosti rituálu oživí (postava ztrácí jen 1% xp).
Po určité době je mrtvola na zemi sežrána bestiemi a nadobro ztracena.
Stínová zranění
Ve hře je systém stínových zranění. Nefunguje zřejmě na použití kouzel, ale funguje například i na zabití pomocí ničivého zranění (devast). Stínová zranění simulují možnost ubití nepřátelské postavy do bezvědomí. Pokud máte stínová zranění při zabití zaplá a zahájíte dialog s ležícím tělem zabité hráčské postavy se stahovacím nožem v ruce, můžete buďto mrtvole standartně ukrást hlavu nebo ji obrat o zlato, ale můžete ji i nechat probrat z bezvědomí.
Znesvěcení mrtvoly
Pokud je například postava zabita v CvC, může útočník její mrtovlu znesvětit tím, že jí uřízne hlavu. Takto znesvěcená mrtvola již nejde vzkřísit a je vydána na milost pánu podsvětí. Uříznutou hlavu si může útočník ponechat jako trofej, či jako důkaz o smrti svého soka.
Nechci kázat ani něco špekulovat. Jen ukazuji na fakta.
Thalie je RP server (PC málokdy zabíjí PC bez komunikace - viz. stínové životy)
Pakliže dochází k smrtím bez jakéhokoliv prokecnutí, stále to může být kvůli IC dění (zkouška vraha, nájemná vražda, rozmar drowa, nával vzteku půlorka... )
Pernamentní smrt je IC záležitost, kdy bůh nad daným dobrodruhem zanevře a odmítne jej postavit mezi živé. Upálení čarodějnice na hranici, oběšení bandity sužující město či rituální poprava Aasimara Xian jsou jen příklady co mě napadají. Hlavní a jediné slovo tady mají spíše DMka, málokterý hráč se smrtí dobrovolně souhlasí.
Pakliže se někdo vědomě žene do Permky, vidím v tom jednoduchou psychologii. Hráč nízkého levlu kolem sebe kope nohama, neboť nesouhlasí se způsobem své smrti. Není schopen přijmout IC druhé strany. Chce tímto počinem upozornit na vlastní důležitost a dává okolí najevo nesouhlas se vším, co se negativně promítá na jeho postavě.
Sám jsem ve svých začátcích kopal kolem sebe. Nelíbilo se mi že me nekdo přepadl. Nechtěl jsem se s ním bavit ani rozvíjet IC, byl jsem naštvaný a panovačný, hrál si na hrdinu. (jsou případy kdy to asi ani nejde hrát jinak, třeba Aasimar vs. thiefling apod., ale to je zas na další vlákno) Škola života mě ale již dávno dovedla úplně jinam. Dnes vím, že ti co loví jsou na tom mnohdy biti více než ti lovení.
Jen tím vším chci říct, že se mi to celé zdá jako vyhrožování a honění ega. Rozhodně nikdy nebudu jakkoliv zohleďnovat to, jestli si chce někdo dobrovolně dát Permku. Je to jeho rozhodnutí a já to po něm nechci. A přijde mi trapné že tím někdo mává někomu před nosem.
Kromě toho že obdivuji ty co to dočetli (já bych na to vůli neměl), tak jen zdvořile jako obyčejný hráč hráče prosím, aby můj text nikdo necitoval a neurážel mě za něj. Napsal jsem jen to jak tuhle problematiku cítím, budu si za tím stát, nikoho jmenovitě neosočuju a ani se o to nesnažím. Nechci nikomu kázat, jen předhazuji fakta a svůj názor. Nekamenujte mě, raději jděte ven, je tam hezky...