Re: B(l)itka v podtemnu a exkrementy kolem ni...
Posted: 14:55 31. Dec 2010
Pajky nelže, pojďte k nám, zažijete co jste ještě nezažili, uvidíte co jste ještě neviděli!
Deník turisty, návštěva podtemna - týdenní pobyt
1.den
Cestovní agentura mi výlet do podtemna rozmlouvala, ale já se nedám. Vyrážím do podtemna železnými doly v Dorenském lese. Nutno poznamenat, že jsem zklamaný neochotou agentury poskytnout mi alespoň brožurku či mapu. Pln odhodlání a zvědavosti vyrážím tedy sám do labyrintu podzemních tunelů a jeskyní s hrstkou ozbrojeného doprovodu.
Je zde tma a trochu zima, nicméně také spousta přírodních krás, nerosty zde utvářejí krásné sochy a narazil jsem na spoustu zajímavé fauny i flory.
Můj ozbrojený doprovod si pořád na něco ztěžuje, neboť právě ta zdejší flora i fauna jim působí bolest a smrt. Neumí ocenit přírodu barbaři.
Ke konci dne je můj doprovod definitivně pryč, poslední dva přeživší utekli před nějakým zajímavým ještěrem. Půjdu dál sám.
2.den
Vzbudil jsem se trošku rozmrzelý, neboť zde v tunelech není žádný hostinec, kde bych mohl pohodlně přenocovat.
Zvířátka mne mají rády a roztomile do mě boří své drápy a zuby. Hrát si s nimi mne stojí mnoho sil, hraji si s nimi tedy na honěnou.
V jedné větší jeskyni jsem konečně narazil na domorodce. Nejsou vůbec zlí jak v agentuře tvrdili. Nejdříve mne zcela zdarma zmlátili a pak svázali do kozelce a vhodili do klece, kde na mě čekali další připravení výletníci. Bohužel jsem se nemohl blíže seznámit, protože stejně jako já i oni měli roubík.
Okružní vyhlídková jízda se mi líbila, byť musím uznat, že zdejší domorodci musí zapracovat na osvětlení a volbě terénu.
Dorazili jsme do podzemního města, kde mě ti milí domorodci zmlátili ještě jednou a prodali jednomu usměvavému domorodci.
Úplně zdarma jsem obdržel pokoj s mřížemi, není sice pohodlný, ale co by dnes člověk zadarmo čekal. Ptal jsem se svého domorodce jak to bude s jídlem, na dotaz zda si můžu připlatit za polopenzi mi odpověděl kopancem a vzal mi mé věci i peníze. Asi zdejší forma obchodu. V pokojíku je to utulné, akorát zde chybí obrázky a nábytek. Toaletu a sprchový kout jsem nenašel a omylem mi asi někdo zamkl pokoj. Buším na dveře a dostává se mi opětovné fyzické rozcvičky, tentokráte věnované mému obličeji holí. Nu co, jdu spát. Těším se na zdejší folklór.
3.den
Asi na mě zapoměli... za celý den se nestalo nic, jen jsem se chtěl zeptat jaký bude dnešní program a kdy přinesou snídani, odměnou se mi dostalo pozornosti vysokého domorodce a jeho biče. Obdivuji jeho umění mi bičem vytrhávat ze zad kusy masa, musí být opravdový umělec. Jdu spát. Mám docela hlad.
4.den
Dnes už jsem toaletu hledat přestal a používám jámu v podlaze pokojíku. Po ránu jsem opět nedostal snídani, zato jsem dostal krásný domorodý nástroj, krumpáč mu zde říkají. Ten vysoký domorodec mi asi z dobré vůle věnoval i dva kovové náramky spojené řetězem a asi abych se neztratil je spojil dalším řetězem k dalším turistům.
Konečně bez roubíku jsem se začal nadšeně seznamovat s ostatními domorodci a turisty, bylo pro mě však zklamáním, když nám zakázali mluvit a mě zlomili čelist.
Dovedli nás do tunelu a konečně začala zábava. Kopali jsme tunel dál a hloub, nosili kameny na vozíky a vůbec, to prostě musíte zažít, popsat to nejde.
Domorodci se výborně bavili, stejně jako já, občas někoho s krumpáčem lehce popichovali tesáky a meči, ale to k tomu asi patří. Ukázal se i ten vysoký domorodec a já si jeho umění s bičem mohl opět vychutnat na svých zádech, páni jak ten to dělá?
5.den
Sice to dnes bylo trošilinku monotóní, ale den v tunelu s krumpáčem nám krásně utíkal. Za odměnu jsem dnes dostal misku s kaší, první jídlo, byl jsem zvědavý, konečně ochutnám zdejší delikatesy. Základem kaše byla očividně voda a zdejší prach, z dalších přísad už jsem poznal jen jakési larvy a kořeny nějaké rostlinky. Chutnalo to všelijak, ale pochutnal jsem si, buhužel žádost o nášup mi zamítli a začínám mít pocit, že už mi na zádech masa moc nezůstalo. Den pak utekl jako voda.
6.den
Dnes asi měli v tunelech volno, protože mě hned po ránu jedna milá domorodkyně vzala na procházku po domě. Ukázala mi řadu velmi zajímavých nástrojů a strojů, obvykle opatřených mnoha bodci a háky. Asi pro mé dobro a bezpečí jsem opět obdržel kovové kroužky, tentokráte i na nohy, opět spojené řetězem. Pak jsem ji asi musel něčím urazit, protože jsem se důvěrně seznámil se snad všemi nástroji a stroji kolem kterých mě provedla. Musím uznat že něco takového jsem ještě nezažil. Hodně mě to vysílilo, kaši jsem dnes nedostal a do pokoje mne museli odnést. Chudáčci, ještě aby si tak se mnou strhli záda...
7.
Hned ráno mi ten vysoký domorodec s úsměvem řekl, že se půjdeme podívat na jakési krmení pavouků, dopíšu to tedy později...
//uč se Pajky, takhle se spamuje//
Deník turisty, návštěva podtemna - týdenní pobyt
1.den
Cestovní agentura mi výlet do podtemna rozmlouvala, ale já se nedám. Vyrážím do podtemna železnými doly v Dorenském lese. Nutno poznamenat, že jsem zklamaný neochotou agentury poskytnout mi alespoň brožurku či mapu. Pln odhodlání a zvědavosti vyrážím tedy sám do labyrintu podzemních tunelů a jeskyní s hrstkou ozbrojeného doprovodu.
Je zde tma a trochu zima, nicméně také spousta přírodních krás, nerosty zde utvářejí krásné sochy a narazil jsem na spoustu zajímavé fauny i flory.
Můj ozbrojený doprovod si pořád na něco ztěžuje, neboť právě ta zdejší flora i fauna jim působí bolest a smrt. Neumí ocenit přírodu barbaři.
Ke konci dne je můj doprovod definitivně pryč, poslední dva přeživší utekli před nějakým zajímavým ještěrem. Půjdu dál sám.
2.den
Vzbudil jsem se trošku rozmrzelý, neboť zde v tunelech není žádný hostinec, kde bych mohl pohodlně přenocovat.
Zvířátka mne mají rády a roztomile do mě boří své drápy a zuby. Hrát si s nimi mne stojí mnoho sil, hraji si s nimi tedy na honěnou.
V jedné větší jeskyni jsem konečně narazil na domorodce. Nejsou vůbec zlí jak v agentuře tvrdili. Nejdříve mne zcela zdarma zmlátili a pak svázali do kozelce a vhodili do klece, kde na mě čekali další připravení výletníci. Bohužel jsem se nemohl blíže seznámit, protože stejně jako já i oni měli roubík.
Okružní vyhlídková jízda se mi líbila, byť musím uznat, že zdejší domorodci musí zapracovat na osvětlení a volbě terénu.
Dorazili jsme do podzemního města, kde mě ti milí domorodci zmlátili ještě jednou a prodali jednomu usměvavému domorodci.
Úplně zdarma jsem obdržel pokoj s mřížemi, není sice pohodlný, ale co by dnes člověk zadarmo čekal. Ptal jsem se svého domorodce jak to bude s jídlem, na dotaz zda si můžu připlatit za polopenzi mi odpověděl kopancem a vzal mi mé věci i peníze. Asi zdejší forma obchodu. V pokojíku je to utulné, akorát zde chybí obrázky a nábytek. Toaletu a sprchový kout jsem nenašel a omylem mi asi někdo zamkl pokoj. Buším na dveře a dostává se mi opětovné fyzické rozcvičky, tentokráte věnované mému obličeji holí. Nu co, jdu spát. Těším se na zdejší folklór.
3.den
Asi na mě zapoměli... za celý den se nestalo nic, jen jsem se chtěl zeptat jaký bude dnešní program a kdy přinesou snídani, odměnou se mi dostalo pozornosti vysokého domorodce a jeho biče. Obdivuji jeho umění mi bičem vytrhávat ze zad kusy masa, musí být opravdový umělec. Jdu spát. Mám docela hlad.
4.den
Dnes už jsem toaletu hledat přestal a používám jámu v podlaze pokojíku. Po ránu jsem opět nedostal snídani, zato jsem dostal krásný domorodý nástroj, krumpáč mu zde říkají. Ten vysoký domorodec mi asi z dobré vůle věnoval i dva kovové náramky spojené řetězem a asi abych se neztratil je spojil dalším řetězem k dalším turistům.
Konečně bez roubíku jsem se začal nadšeně seznamovat s ostatními domorodci a turisty, bylo pro mě však zklamáním, když nám zakázali mluvit a mě zlomili čelist.
Dovedli nás do tunelu a konečně začala zábava. Kopali jsme tunel dál a hloub, nosili kameny na vozíky a vůbec, to prostě musíte zažít, popsat to nejde.
Domorodci se výborně bavili, stejně jako já, občas někoho s krumpáčem lehce popichovali tesáky a meči, ale to k tomu asi patří. Ukázal se i ten vysoký domorodec a já si jeho umění s bičem mohl opět vychutnat na svých zádech, páni jak ten to dělá?
5.den
Sice to dnes bylo trošilinku monotóní, ale den v tunelu s krumpáčem nám krásně utíkal. Za odměnu jsem dnes dostal misku s kaší, první jídlo, byl jsem zvědavý, konečně ochutnám zdejší delikatesy. Základem kaše byla očividně voda a zdejší prach, z dalších přísad už jsem poznal jen jakési larvy a kořeny nějaké rostlinky. Chutnalo to všelijak, ale pochutnal jsem si, buhužel žádost o nášup mi zamítli a začínám mít pocit, že už mi na zádech masa moc nezůstalo. Den pak utekl jako voda.
6.den
Dnes asi měli v tunelech volno, protože mě hned po ránu jedna milá domorodkyně vzala na procházku po domě. Ukázala mi řadu velmi zajímavých nástrojů a strojů, obvykle opatřených mnoha bodci a háky. Asi pro mé dobro a bezpečí jsem opět obdržel kovové kroužky, tentokráte i na nohy, opět spojené řetězem. Pak jsem ji asi musel něčím urazit, protože jsem se důvěrně seznámil se snad všemi nástroji a stroji kolem kterých mě provedla. Musím uznat že něco takového jsem ještě nezažil. Hodně mě to vysílilo, kaši jsem dnes nedostal a do pokoje mne museli odnést. Chudáčci, ještě aby si tak se mnou strhli záda...
7.
Hned ráno mi ten vysoký domorodec s úsměvem řekl, že se půjdeme podívat na jakési krmení pavouků, dopíšu to tedy později...
//uč se Pajky, takhle se spamuje//