Thalie

start trek je seriál pro nerdy

Prasokralik wrote:start trek je seriál pro nerdy

V newyorském metru pozdě v noci jede krásná blondýnka.
Osloví ji vedle sedící muž:
" Vy se nebojíte tak pozdě v noci v metru , slečno ? A odkud jedete ? "
" Ne, já se nebojím a jedu z mezinárodního kongresu nymfomanek"
"To je zajímavé a k čemu kongres dospěl ? "
"Shodly jsme se, že nejlepší milenci jsou Indiáni a Židé "
" Mohu se představit ? Vinnetou Goldstein "

-----------------------------------------------------------------------

Tři generálové se dohadují, kdo z nich má nejstatečnější vojáky.
První se rozhodne, že se trochu předvede a přikáže svému podřízenému: "Vylezeš na támhleten sloup, tam zasalutuješ a seskočíš dolů."
Voják tak učiní a generál má radost, jak má odvážného vojáka.
Ke slovu přijde druhý generál. Zavolá svého podřízeného a velí: "Vojíne, vylezeš na támhleten sloup, tam mi vzhůru nohama zasalutuješ a skočíš dolů po hlavě."
Voják tak bez váhání učiní. Generál je na něj také velmi pyšný.
Třetí generál zavolá svého podřízeného a říká mu: "Vojíne, vezmeš si do batohu 20 cihel, do ruky samopal, vzhůru nohama vylezeš na támhleten sloup, tam mi zasalutuješ a skočíš po hlavě dolů."
Voják si stoupne do pozoru a předpisově pevným hlasem zařve: "Naserte si, pane generále!"
Generál se vítězoslavně otočí k předchozím dvěma a povídá: "Tak tohleto je pánové opravdová odvaha!"

Kvalitka....

Zákeřné dřevo

Pilotní oční prohlídka

Nádražáci
http://www.youtube.com/watch?v=67V-wUti ... re=related

Dva kamarádi popíjejí večer v hospodě a jeden se začne druhému svěřovat. "Nevím, co už mám dělat, když se vracím v noci domů z hospody. Nejdříve, než vjedu na příjezdovou cestu ke garáži, tak vypnu motor, pak světla a zajedu tam setrvačností. Potom si sundám boty, po špičkách vyjdu schody nahoru a v koupelně se odstrojím. Opatrně si lehnu do postele, ale moje žena se stejně vzbudí a začne na mě ječet, co si to dovoluji přitáhnout domů zase tak pozdě!" "Jo kamaráde, ty máš úplně špatný přístup k věci. To já do garáže vletím, až skřípají brzdy, vyřítím se po schodech nahoru, hodím boty do skříně, skočím do postele, plácnu ji přes zadek a zeptám se: " Jsi taky tak nadržená jako já?" A ona předstírá, že je v hlubokým spánku.

----------------------------------------------------

Popelce je nyní 95 let. Poté, co prožila život s nyní už nebožtíkem princem, sedí dnes na terase, v houpacím křesle a pozoruje svět se svým kocourem Bobem.
Jednoho slunného odpoledne se před ní zničeho nic objeví pohádková babička.
Popelka se podiví: "Babičko, co Ty tu děláš po všech těch letech?"
Babička odpoví: "Popelko, od doby, co jsem Tě viděla naposledy jsi vedla příkladný život a já bych Ti za to dnes chtěla splnit tři přání."
Popelka byla překvapená, zamyslela se a povídá: "Víš, babičko, princ byl skvělý člověk, ale mizerný investor. Dnes tu žiji z ruky do úst z mizerného důchodu. Pomohlo by mi, kdybys mě učinila bohatou."
V tu ránu se její houpací křeslo proměnilo ve zlato. Popelka ani nedýchá a děkuje babičce.
Babička odpoví: "To je maličkost, jaké je Tvé druhé přání?"
Popelka se podívá na své křehké tělo a říká: "Přála bych si být zase mladá, krásná a plná energie, jako jsem bývala."
Přání se v mžiku stane realitou, Popelka je zase krásná a v těle cítí příjemné mrazení, jaké již po léta nepocítila.
Babička se zeptá ještě jednou: "Máš poslední přání, co by to mělo být?"
Popelka pohlédne na vyděšeného kocoura v rohu a praví: "Nemohla bys proměnit Boba v pohledného muže?"
Jako zázrakem se Bob protáhne a stojí před ní tak krásný muž jakého ještě svět neviděl.
Babička pogratuluje Popelce, popřeje jí šťastný nový život a zmizí stejně náhle, jak se objevila.
Bob a Popelka se po sobě chvíli toužebně dívají, Popelka beze slov zírá na nejkrásnějšího muže jakého kdy spatřila. Tu se k ní Bob přiblíží a vezme ji do svých silných paží. Přitáhne si ji k sobě a ona cítí ve vlasech jeho horký dech, kdyz šeptá:
"Vsadím se, že teď lituješ toho, že jsi mě nechala vykastrovat."

------------------------------------------------------------------

Nad městem letí Superman a vidí na střeše Kočičí ženu. Leží na zádech, nohy od sebe a roztouženě vzdychá.
Pomyslí si: "Když jí to super rychle udělám a super rychle odletím, tak si ničeho nevšimne a oba budeme spokojení."
A tak jí to super rychle udělá a odletí.
Po chvilce Kočičí žena povídá: "Co to bylo, Neviditelný muži?"
"Nevím," odpoví Neviditelný muž, ale děsně mě z toho bolí prdel.

That’s the last time I’ll taxi behind a 747

Pro ty kdo četli Dunu