Žena: Dala bych si chipsy.
Muž: Nejez to, zase budeš brečet, jak vypadáš.
Z: Jak vypadám?
M: No jak bys vypadala.
Z: To se tě právě ptám. Ptal ses mě, jak vypadám.
... M: Já že se tě ptal? Mne je to přece jedno.
Z: Tobě je jedno jak vypadám?
M: Ale není mi to jedno, co furt mas?
Z: Já nic nemam, jen ze jsi říkal, že blbě vypadám.
M: Cože jsem říkal?
Z: No že blbě vypadám.
M: To jsem neříkal, vždyť víš, že se mi líbíš.
Z: Jak moc?
M: Co jak moc?
Z: Jak moc se ti líbím?
M: No normálně - moc.
Z: Tak normálně nebo moc?
M: No moc, no.
Z: A jak moc?
M: Šmarjá moc moc. Necháš mě dívat?
Z: Já tě rušim? Tak já tě rušim a blbě vypadám, že jo. Já tady taky nemusím byt.
M: mlčí (Nemusíš)
Z: Ty mlčíš? Takže tu nemusím byt?
M: Cože? Ale jistě, že tu musíš byt.
Z: Musím? Tak já musim? Jistěže musim! Kdo by ti pral a vařil, že?
M: Ale přece vis, že tě miluju.
Z: Nevim. Jak to mam vědět? Jak mě miluješ?
M: (Montoya se tlačí na Schumachera) Co? Cože? Jo, miláčku, určitě máš pravdu?
Z: Jak cože? Ty mě vůbec neposloucháš!
M: Počkej prosim tě chvíli. Jedou 49. kolo, ještě tři a budeme si povídat.
Z: Musim ještě žehlit.
M: Tak běž žehlit.
Z: Jistěže, já můžu jít žehlit a ty se budeš dívat.
M: (úpění) Tři kola miláčku, tři kola, potom klidně vyžehlim já.
Z: Jistě, ty určitě vyžehlíš. Ty něco uděláš. To bych se dočkala. Kdy jsi tady naposled něco udělal? C-O-K-O-L-I-V.
M: Nikdy.
Z: No jistě, to jsi celej ty.
M: Dáš už pokoj, prosim tě? Za chvíli bude konec.
Z: Ne za chvíli. Hned je konec. Mam toho dost. Jdu pryč. Nebudu utrácet své mládí s někým, jako seš ty.
M: Cože nebudeš utrácet? Mohla bys prosim tě chvilku mlčet?
Muž odevzdaně vstává, přináší z kuchyně chipsy a podává je ženě. Žena naštvaně bere pytlík a cpe si do pusy plnou hrst chipsu.
Z: Myslíš, že jsem tlustá? Asi bych to neměla jist, co?
M: Zoufale chytá hlavu do dlani...
