Thalie

*psáno na kus papíru který nejspíše již někdo párkrát použil na oněch místech*

První část:

Velkej den začal nevinně, potkal sem u Ivory brachu Roka, že prej sa něco chysta, což ma moc nebralo, bo sem musel eštěnc vydělat nějaky prašule pro toho vydřiducha v karathe co mě uči jak líp vyzrat na pastě...
Sam sem to stočil na zapad, vyrubal zlobry i s jejich jeskyňou, skočil sem na bejkolidi a přes ten jejich zataras jim ustřilel gulky a narubal kus šutru že ho jako pudu do karathy vyleštit a prodat...
Akeho po cestě nepotkam, dědu Gotrieda na koňu jak cvala do Ivory, tož sme hodili řeč a ja zustal stat jak tvrdej šutr. Prej se de dnes na draka. Kurňa, poprvy sem se ve svym srdcu trochu bal, hale palenka a pivko to spravily. Už sem se nemoh dočkat, tož se to vzal kvaltem do karathy za trenerem, odevzdal mu měšec zlata a skoro nic sem se nestih naučit jak sem spěchal. Potkal sem Okora na ponikovi, ať prej pohnu zadkem jestli cu jit tež, tož sem pohl a běžel.

Sraz byl v Ivorske knajpě, doběh sem jako posledni, pot ze mě lil jak z konve, ale šli sme. Bracha Roko, Okor, já a náš známé děda Gotried. (von sa nezda ale jak začne bojovat kuzlama tak to je mazec )

Cesta probihala v klidnym tempu, pokecali sme a taktizovali sme jak na tu velku potvoru jak stodola vyzrat.
Cestou sme poškadlili par koček, medvědu a rozbily na sračku par orku co tam hlidkujo v krynskejch...
Potkali sme Kasura s nakym kamošem tož sa k nam přidali a šlo se přes černy čičiny k ledovymu palaci...

Modlitby pčed bojem a koncentraca sil, a pak pěkně po našimu: NA ZTÉČ!

Drak byl fakt jak stodola, možna větši... mavl křidlama a šeci spadli... kromě mě. Natahl sem svuj luk k prasknuti a pustil tětivu jen to lusklo. Šíp hvízdl a zabořil se drakovi do voka. to hale už Roko davno vstal a začal ty potvoře masirovat nohy... Okor se taky neflakal a pomahal mu co to šlo, drak šak nechtěl dat svoje šupiny lacino. vzlitl a rozcupoval drapama naku bestiju co děda vyvolal na pomoc kuzlem.... dopadl však vedle mě. Šíp opět hvízdl a drak to dostal přímo do rozevřený mordy když mi chtěl ukazat kolik ma zubu a jak su vostre. Skočil sem bokem z jeho dosahu a to už u nho byli šeci trpaslici a začli mu sekerama masirovat nožiska znova. Drak zařval a trochu klesl. Toho využil Roko, pustil štit, přikrčil se, vodrazil se nahoru, a sekerkou vobouruč draka majzl po kebuli.
Stodola zavravorala, něco vyzvracela a vychrochtala, trochu sa zacukala ha bylo po ni.

Tož šlo to rychleji než kdokoliv čekal, v palacu sme sme pobili par ledovejch golemu, par nakrknutěch severskejch valečniku s jejich kněžkama ha bylo po funuse.... Vosobně sem jim tam vzal ze všech truhel pasti a schoval si je k sobě do baglu... budou sa hodit... pobrali sme zlata co se nam do kapes vešlo a šli sme pryč...

Druhá část:

Po cestě jsme jen tak nějak planovali jak moc se vopijem, ha ogaři přišli s napadem že skočime do ty věže v krynskejch k čarodějovi na navštevu. Poslední co si pamatuju je jen to že kejvu hlavou....
Další je jen z vypravění Gotrieda a Okora:
Kde se vzali tu se vzali Duergar, Pulork a ještě nějaky podzemni zlosyn si nas asi vyčabli a dali se s nama tam dole ve věži do křížku. Kasur, ta proradna krysa vzala nohy na ramena a zdrhla, ja sem pry s Rokem bojoval statecne az do konce. Okor skončil vomračenej někde na podlaze a Gotried na ne pry vyzral kuzlem...

Ja sem se probudil s bolavou hlavou vedle Roka v Ivory u kneza a neveda vseho sme sli lopat skopky.... Děda nas tam našel a šecko nam povypravěl, tož sma si s brachou slibili že jim přiště připravime překvapeni....
Ha Kasura až potkam, krysu jednu zbabělou, tak sa neznam, ha prej chce k nam do klanu... Nordovy kladiva hale zbabělce neberou, jen ty nejsilňajši trpasliky ze všeckych!

//Roko řikal v hospode:
toz tak nejak to byt, hale my muset byt hasi moc vopity, ze nas zmlatit nejakej tupej pulork, toz von nebyt hani cely bo byt pul *zacal se smat s pivem v ruce* hasi sme slavili teho draka, hasi muset prestat chlastat*smutne si povzdychne*//

Dobývání orčí pevnosti

Den začal jako každej jinej, jen me zrána trochu svrběla ďura co mam místo levyho voka...památka na skřetí šíp...
V knajpě u Krkovičky sem potkal bratránka Jorga, tož sme u škopku dali řeč a ja se konečně dozvěděl co sem přivedlo jeho brachu. Jorguv tata, ogar jak hrom byl zavrazdenej Orkama a Jorg i jeho brachanec sa trenujou k jeho pomstě, tož sme sa dohodli že pujdem zmapovat teren u Orku ať pak víme na čem sme.

V krynskejch sme však hned u upati narazili na lovce, kerej byl pověřenej najit nás: Nordova kladiva a co nejdřív nás dostat k nedostavěné pevnosti, kde Khar Durnští společně s Nordovými obránci začli dobývat orčí ležení.
Hasi sme přišli včas, bo když sme viděli zdálky tu melu, tak to vypadalo dost blbě.

Orci i naši se navzájem ostřelovali z katapultů a balist, všude jen těla padlých a spousta krve, trpasličí i orčí...
Kapitán Dylaan nám nastínil situaci: strhla se bitka a orci nedali žádnou pozici zadarmo, trpaslíci z Khar Durnu se už dluho pokoušejí vyrazit bránu, hale maju těžké ztráty a morálka klesá. Jorg obhližel situaci ha já sem se vydal na zběžný průzkum okolí, haby na nás orci něco nepřipravili.... Toz ha najednou sem v kouři a mezi mrtvolami viděl proběhnout brachu Roka a Yortona, trpaslíka co znám jen vod vidění, svolal jsem je k nám, haby nepřišli k urazu, voba z dalky viděli kouř a potkali posly....

Došli sme k hradbám, ha trochu povzbudili pajzly kolem, byli utahaní, ale natěšení na boj. Orci byli jen zalezlí v tý svý palisádě, hani střelci nelezli na hradby jak se nas bali. Roko se svou silou deseti vobrů trochu pomoh s beranidlem ha netrvalo dluho a povolila. Vtrhli sme tam s Khar Durnskejma jak lavina, orci meli dobru taktiku, vpredu pavezniky promichane s obouručkama ha za nima strelci a samani, Khar Durnští se o ně zasekli a spustil se boj, hale zkušenosti Nordovych kladiv su vetší, Roko s Yortonem a Jorgem proběhli obrannou linijí jak nůž máslem a zasekli se do šamanů a střelcu, já svý šípy taky směřoval do kebulí těch co sa snažili kuzlit. Orci nalakali par pajzlů na pravý křídlo kde se do nich pustili a než sme stačili přiběhnout pár jich padlo, tož sme je aspoň pomstili, až orčí kebule létaly vzduchem a krev pršela, až místo sněhu zbylo jen rudý bláto...

Velitel Dylaan vydal rozkaz, haby trpoši upevnili pozice v dobyté pevnosti, bo sa obaval posil, ha nás Nordovy kladiva poslal jako trpasličí komando vyčistit velitelství a orčí sluje.

Tož estli nahoře bylo moře orků, tož dole jich byl oceán... Naše sekery však neůprosně kosily co jim přišlo pod toporo ha i když to na orčích střevech klůže, postupovali sme dál. U jednyho z velitelů sem našel kluč vod velky brany, tož sem ju vodemčil ha dali sme se do poslední vlny odporu. Tu však vedla nějaká okřídlená mrcha, kerá se nám smála a kuzlila pořád nějaký svinstvo. Dyž ji došli nohsledové, tož se smat přestala, hale vzdat se nechtela, vyvolala naku pekelnu stvuru kery sme se vseci naraz zacli bat, hale |Roka a Yortona to nastesti r\chle preslo toz ji dali poradne do tela ha bylo. To se ta kuzelnice začla syslit u svyho trunu ha něco mumlat, ha Yorton najednou začal proti svy vuli bušit do Jorga. Ta mrcha ho vočarovala a nechtěla ho pustit, sekerky na ňu neplatily, jako by rany šly zkrz ňu... Tož sme Yortona drapli a povalili na zem, pořádně propleskali ha donutili ho vypit par škopku, to se Yorton vzpamatoval a kuzelnice se pořádně nasrala. konečně vystoupila vod svyho trunu a začla kuzlit masakry, nejdřiv poslala do kytek bratranka, pak šecky kromě mě voblbla nějakym kuzlem a Roko najednou vybuchl v mohutne ničive explozi a jeho tělo se taky svalilo na zem, Yorton stal znehybněny na mistě a nemohl zrobit nic, kuzelnica začla čarovat dalši kuzlo, hale to už sem měl v ruce svoju sekeru a jebl sem ji po prackach. Kuzlo sem přerušil, a i další a další. Hale věděl sem že donekonečna mi to vychazet nebude. V tom se Yorton probral, vyskočil jako kamzik a vší silou ji kopl do noh až spadla. Teho sem využil a poslal ji sekerou jednou do ledvin a podruhy do krku, Yorton ju mezitim midlil po kebuli, až konečně křupla. Mužu vam řict, že puldračí mozek vypada uplně stejně jako jakykoli jiny mozek na podlaze. Ovazali sme a vzkřisili umirajiciho Roka a Jorga, a ja podal vyříznuté dračí srdce Jorgovi: jeho pomsta na otci se stala skutečností, společně s klanem sme porazili vudkyni tech orčích bestijí a šmytec... a hurá ven....

Venku však mezitím došlo to, čeho sa Dylaan obaval, orkum važně přišli na pomoc posily.... skřetí jezdci na vrcích, ledoví skřeti ze severu a další horda orků z hor.... Khar Durnští trpaslíci se taktak stáli do rozbité pevnosti a opravili beranidlem poničenou bránu. Přišli sme akorát a strhla se mela, hale Nordova kladiva a síla Khar Durnské armády zvítězila i tentokrát. Vrci umírali a skřetí bojovníci dlouho nevydrželi nápor našich sekyr. Nebrali sme zajatce a neudělovali milost, skřetí verbež jsme vyhladili do posledního dýchajícího skřeta a než sme s armádou opustili pevnost, rozdělali jsme jim tam parádní ohníček, jeden by neřekl jak taková pevnost může krásně hořet....

Orčí pevnost byla do základů vypálena a dufám, že orkům bude chvilu tervat, než dajů do kupy novů armádu a postaví ju znovu, trpaslíci utrpěli jen malé ztráty, tož to bylo vlastně trpasličí velké vítězství, keré se zapíše do kronik... ha Nordovy kladiva byly u teho!

Tož nevim jestlik sa vubec ještě dostanem ke Karathe a tak...
Huž rok s kladivama střežime Khar Durn a kral nam nedava propustku hani na krok... kurec... kaj so časy vyprav ha zabijani potvor...
Bratranek Jorg se dal k Armadě, Roko se prej potlouka po Alwarielu ha marně se pokuša najit nějaku lapšu kužu než ma ze starej gorily, Orok střeží Khar Durn s Okorem a Goldym....
Jedinej Orko pre pobiha po Alansijskych vrchách ha vražá sekeru do gebulí obrum ha jinym bestijím...
Král ho asi pověřil nějakym hukolem... čort ví, hale Nord s ním...