Toto předpokládá, že člověk je od začátku rozhodnutý, co bude hrát. Ale já jsem zvyklý postupovat tak, že si založím postavu jako víceméně čistý, nepopsaný list a teprve během hry o ní přemýšlím a dodělávám jí příběh, charakter, vlastnosti. Možná to není ten "správný způsob", ale osvědčil se mi a s trochou hráčských zkušeností se to dá zahrát tak, že to ostatním hráčům nevadí. Důsledkem však je, že po nějakém týdnu hraní mám postavu, která není spokojená se svým povoláním a liší se od původně nastavených hodnot vzhledem, věkem a spoustou dalších věcí. Nejspíš mi řeknete, že si mám založit novou postavu. Skvělé [ironicky], budu mít stopadesátiletou elfí čarodějku, která celý život studovala magii a dokáže seslat celých pět kouzel a neubrání se ani jezevci.Bahnak wrote:5) Vážím si všech teorií i nápadů, ale suma sumárum mi prostě přijde nejjednodušší a nejefektivnější přímá metoda - postaru.
Tedy hrát svůj charakter tak jak se má, tedy podle přesvědčení, které jsem ji na začátku sám vybral.
Pokud mě okolnosti donutily hru charakteru změnit a opravdu nemohu hrát svůj charakter podle původního přesvědčení a vypadá to že si toho žádný DM za několik měsíců nevšimli - ano, tady nastupuje cesta pošťákovat PM. Snažím se schválně vyzdvihnout onu pointu, tedy že holubníkovat s přesvědčením je prostě divný a hýbání s ním by mělo být opruvdu jen v naprosto do nebe volajících či velmi ojedinělých případech případech.
Právě dobrá hra přesvědčení dělá hru obtížnější a RP je tak RolePlay v pravém slova smyslu. Hra často svádí vyřešit cokoliv "jednoduchou" cestou, nebo tak jak bych ji asi vyřešil "zrovna JÁ", ale dobré hraní charakteru by mělo vždy začínat otázkou: Jak by na tu situaci reagovala má postava? Jaké hodnoty vyznává? Jaké má priority?
Pokud se hraje charakter takto, nikdy nebudete řešit otázku změny přesvědčení ba dokonce na vás po Questu ani nevybafne hláška že jste obdrželi +10 ke zlu....
Dobrá hra přesvědčení dělá hru obtížnější - s tím souhlasím a nic proti tomu nemám. Vadí mi však, že se musím o přesvědčení své postavy rozhodnout, než postava vůbec vstoupí do hry. Kdybych měl třeba týden na "vypilování charakteru", už bych proti tomu nic neměl.