Zajímavá diskuze. Docela se mi líbí, co píšou Prasokralik nebo Aulus. S něčím ale sem tam nemůžu souhlasit, tak mi dovolte, abych přispěl svou troškou do mlýna.
Zaprvé, reálie. Hráč je přeci nemusí znát nutně všechny, od začátku dějin až do konce. Postavy mají různou inteligenci, jsou různě staré, mají jiné zkušenosti a znalosti. Pokud tvořím historii pro prosťáčka/dobrodruha/vandráka, nepotřebuji znát historii Redaan-Teru stovky let dozadu. Stačí základy, pár stran o aktuálním dění, vědět, kdo zrovna vládne a podobně. Ostatně ani o politiku se taková průměrná postava zajímat nemusí. Není to náročné.
Pokud chci, aby moje postava mága nebo vzdělance byla věrohodná, je třeba nastudovat něco víc, přirozeně. Více historie, více reálií o magii nebo vnímání světa (teorie glóbu, kartografie, teologie a já nevím co ještě). Já osobně jsem za obsáhlé reálie rád. Pokud mě něco zajímá OOC, počtu si. Pokud chci hrát věrohodně postavu, kterou mám, a která je nějakým způsobem zasazena do světa, měla by mít odpovídající znalosti. To je o píli hráče a o jeho ochotě věnovat se charakteru do hloubky. Reálie Thalie jsou konzistentní a uvěřitelnější než na jiných světech. Mají historický nádech. Je přirozené, že pokud vaše postava zapadá, máte bod k dobru. Pokud ne, bod k dobru nemáte, ale stále si můžete hrát, jak chcete.
Zadruhé, hráčské návrhy, trochu konkrétněji. Nesetkal jsem se tu s tím, že by byl nějaký hráčský návrh, který měl hlavu a patu zamítnut, naopak. Pokud je někomu naznačeno, že by jeho aktivita mohla vyvolat adekvátní reakci některých NPC či PC spolků, něco na tom bude. Neumím si představit, že by Inkvizici nějak převratně zajímal obchod s magickými svitky, a že by se kvůli tomu upalovalo, pokud by se ovšem nejednalo o obchod s nějakými svitky nekromancie nebo jinými obecně "zle" vnímanými kouzly či magickými proprietami (podezřelé knihy, hole, aartefakty etc.). Je to obchod jako s čímkoliv jiným. S riziky byl hráč seznámen. A nic není bez rizika.
Hráčské návrhy, obecně. Respektovat reálie a nastavení světa je základ. Stanovit si reálné cíle; začít postupně, de minore ad maius. Vsadím se o lahev piva, že v tomhle bude játro pudla. V rozumné míře a příliš vysokém očekávání.
Zatřetí, motivace. OOC motivace je jasná. Odměny, ať už vybavení, XP a nebo v podobě postavení, se někomu mohou zdát v poměru k rizikům nepoměrné. Chápu lidi, kteří to tak mají. Já si ovšem stále naivně myslím, že v RP světě je pro RP hráče hlavní motivací děj a příběh, tedy to, co hlavně tvoří zábavu. Alespoň já tedy děj a příběh v RPG vždycky vyhledával na prvním místě.
Má s tím co do činění i ochota jít do rizika například i permanentní smrti postavy, ztráty jejího statusu, vybavení, prostředků, kontaktů, privilegií, výhod... Je to hazard.
IC motivace postav tvořit světové dění, potažmo založit spolek, už dle mého závisí čistě na charakteru. Postavit družinu ochránců světla dobra, etc. etc. je podle mě stejně složité jako postavit družinu zlounů, co se navzájem nepotopí při první příležitosti. Šance jsou ale na každé straně stejné.
Stěžejní otázkou je určitě "Má moje postava důvod založit nějaký spolek, případně se k nějakému přidat, a proč?". Odpovědi bych hledal IC.
Vezmu li konrétně Johannův případ, přijel do Karathy s holou řití jako přivandrovalec a expatriát. Stále ovšem paladin Dei Anangův. Začal se shánět po lidech se stejnými cíli. Nezdála se mu situace v Karathě, politická... i přebujelé špatné mravy (
), drowové a démoni na cestách... a spolu s ostatními s tím začali něco dělat. Někdo se přidal, někdo odpadl, někdo zradil, někdo vytrval, ale časem prostě čistě z IC motivace vznikl spolek s určitými zásadami a cíli. Odměnu všichni znáte.
Co bylo konrétně mou OOC motivací byla touha zasáhnout nějak do dějin světa, něco ovlivnit, zapsat se. Systém je nastavený tak, že to nejde jinak, než skrze hráčské spolky. Je logické a přirozené, že DM věnují větší pozornost právě spolkům než jednotlivcům. I z toho důvodu se náš spolek začal formovat. Důležitá je taky ochota podstoupit rizika, ale o tom už jsem psal výše.
Začtvrté, otázka jak motivovat k zakládání spolků, jak zapojit PC do dění? Určitě formou DM questů. Jenže, aha, jen málokteří hráči o ně jeví zájem, a dost málo hráčů zde na Thalii splňuje jakési predispozice pro to, aby s nimi DM mohlo rozvinout nějakou zajímavější hru. Možná ostře, ale narážím zde na úroveň hry. Potkal jsem tu spoustu postav, se kterými se dá skvěle hrát. Ale ještě víc těch, se kterými si hru, natož na nějaké "vyšší úrovni", když to tak ošklivě elitářsky nazvu, ani nedovedu představit. Chci tím říct, že ani DM to nemají lehké. Něčemu věnují svůj čas, a pak třeba nadšení hráče vyprchá, nebo přestane hrát... a podobně. Pokud je odměnou DM jen nespokojené brblání na foru o protekcích, nebo flame, pokud nedopatřením někdo při DMQ zemře, není se co divit, že ani motivace DM něco pro hráče dělat není veliká. I DM se chce u hry bavit.
No, ale odbočil jsem od toho, o čem jsem chtěl mluvit. Nebylo by přeci od věci, kdyby si sem tam nějaký význačnější šlechtic najal skupinku žoldáků - a nemusí jít zrovna o dlouhodobý quest strážení nějaké věže. Stačí zadat staré dobré "Jděte tam a tam a přineste to a to", přidat trochu komplikací, a děj i odměna a kontakt na vlivné NPC je na světě... Proč by Tarten místo nepřemožitelných trpasličích drakobijců nemohla střežit domobrana a nějaké najaté/jakkoliv motivované PC? A podobně. Z mého hlediska jsou krátkodobější questy účinnější a v neposlední řadě zábavnější, co se týká začleňování PC ke kontaktům do světa, než dloudobé gigaquesty.
Samozřejmě, pokud chce někdo dosáhnout nějakého vyššího postu, vlivu etc., je dlouhodobější quest na místě. Stejně jako jsou na místě dlouhodobé questy, které mají hýbat s celým Redaan-Terem (Tarten, etc.).
Mojí ideou je, že prvotní impuls pro založení nějakého spolku může vzejít jak od PC samotných (a NPC si všimnou jejich aktivity)
a nebo od NPC tak, že seženou/osloví vhodná/ochotná PC, a na nich samotných již bude, zda se nějak spolčí. Spolek musí mít nějaký reálně stanovený cíl. Bez něj to nejde.
A co se týče přičlenění PC k NPC organizacím (Rytíři Úsvitu, mágové Azurové věže, Železná pěst...), chápu to tak, že to není zakázané - PC v nich pouze nesmí působit na začátku své kariéry. Dostat se do nich je ale velmi, velmi, velmi obtížné a cesta trnitá.
