To, jak je vykládána jejími odpůrci, je často lež a proto je k ní mezi mladými všeobecný odpor. Progresivní daň se nevztahuje na majetek pod danou hranici, ze které i bohatý zdaní stejně, jako zdaní chudý. Až nad určitou hranici peněz jsou peníze daněny většími procenty. Tedy jen část peněz člověka, který vydělá nad hranici, projde progresí. Opravdu nechápu, co na tomhle může být tak špatné, že to tady kamenujete. To mi teda vysvětlete. Pro mě osobně je představa toho, že někdo vydělá přes 300 tisíc měsíčně, už sama o sobě za hranicí zdravé morálky. Proč by chirurg, který zodpovídá za život operovaného člověka a často musí být i mimo pracovní dobu na příjmu, měl brát o tolik méně, než nějaký hlavní manažer velkého podniku. A pokud tolik peněz bere, proč by například z poloviny svého výdělku nemohl do státní pokladny přispět větším dílem? Vždyť co pro něj těch pár tisíc navíc bude?
Něco jiného je to, co zavedli ve Francii. To je ovšem svým rozměrem od návrhu naší daně diametrálně odlišné.
Je to asi tak stejné, jako glorifikovat Káju za to, že přispívá na nějakou školu. V poměru k jeho penězům je to ode mě asi tak stejné dobrodiní, jako když na tu školu přispěju 50ti korunami měsíčně. Neříkám, že to není chvályhodné, ale zase to nepřehánějme.
a za to první toho nestihne sdostatek zkazit, protože ho prospí. Zeman z tohoto úhlu pohledu vypadá mnohem nebezpečněji 
!
.
.
