Krysak wrote:Ale jo proc ne, dám to sem, mou profesí jsou mimo jiné bioplynky.
BPS jméno neuvedu, ted jse mam otevřené.
Předpokládané spotřeby surovin:
druh množství sušina organická sušina obsah bioplynu energie bioplynu.
............... t/rok .................. kWh/rok
Kukuřičná siláž 9200 .................. 10 116 725
Hnůj drubeží 300 .................. 266 023
Kejda prasat 1800 .................. 233 798
Voda 200
Celkem 11 500 ................... 10 616 549
Jen 2,7% energie je z hnoje, standard je do 5% z hnoje, nikdy více, oddborné věci sem netahám, to nikoho nezajímá.
Jedná se o informace získané dne 04.07.2011 na exkurzi spojené s mou profesí do Bioplynové stanice u velkovýkrmu prasat v Bílovci, okres Nový Jičín, kraj Moravskoslezský. Přednášející byl předseda družstva a hlavní technolog, se kterým byla následně provedena riziková prohlídka.
Jako 80% vsázky byla označena kejda z velkovýkrmu prasat, dále pak biologický odpad (v našem případě prošlé bagety z Hamé a rostlinný odpad ze zemědělsé výroby), na posledním místě byla jmenována kukuřice, které měla funkci spouštěče a upravovače fermentačního procesu.
Informace opisuji z rizikové zprávy pracovníka riskamagementu, kterou mám k dispozici.
Energie se v BPS pálí na kogeneračních jendotkách.
Ano, plyn vzniklý ve fermentorech I. a II stupně se pálí v kogeneračních stanicích, z původního příspěvku jsem nabyl dojmu, že hovoříš o pálení zemědělskách plodin, i to máme v portfoliu, jedná se spalovny napadeného obilí a slámy, možná proto jsem si to takto přebral.
Glykemický index je potřeba, ale to co ches z kukuřice jsou prachy v podobě energie.
O tom nepochybuji a v žádném případě se o to nepřu, jen v té bioplynce kterou jsem měl možnost posuzovat nebyla kukuřice tím glavním plnivem fermentoru, ano byla nejnákladnější, protože tu jedinou spolu s vodou museli platit, za likvidaci biologického odpadu v podobě baget atd. ještě dostávali zaplaceno.
Obilí se nechá fermentačním anerobním procesem - 4 faze - nebudu pitvat "zetlít" na bioplyn, ten je nakonec spálen. Páli se, ne že ne.
Souhlas, tady jsme v naprosté shodě s tím co jsem psal, nevím proč rozporuješ.
Nafta není spálena ve stroji pouse do dieselových motoru se musí přidávat olej. Přemyslel jsi o tom, že to pole musíš zorat? Pak sklidit a na copak jezdí traktory?
Tento vstup však musíme zahrnout do jákehokoli procesu se vstupem surovin, tepelné elektrárny, jednou začas i to jádro potřebuje vytěžit, upravit a dovést palivo atd., ano u bioplynových elektráren zaměřených čistě na zěmědělské bázi je výsledek v neprospěch ekologie atd. ještě horší a to i z důvodu vyšších výkupních cen energie (opět čerpám z materiálu rizikové prohlídky) než u BPS s provozem na bio odpad.
Dodej mi jedinou bioplynku, která má elektrickou účinnost nad 50% a pokloním se ti. Neplácej jako Zeman, takovej motor není minimálne v ČR provozován.
Dle vyjádření hlavního technologa měli být původní kogenerační jednostky (4 staré motory LIAZ - upravené) v Q4 2012 vyměněny za novou kogenerační jednotku německé výroby s účinností okolo 50% a cituji "při správné alchimii" i přes 50%. Tento údaj mohu ověřit buď telefonicky nebo zadat dodatečnou rizikovou prohlídku k doplnění údajů. Prodávám jak jsem nakoupil.
Dodávání bioplynu do sítě bez spalování je jednou z cest, zatím je v plenkách, poprvé souhlasím.
Další z plánovaných projektů této BPS je zakoupení a montáž technologií (pro zjednodušení nám to popsali jako soustavvu porézních pevných filtrů) k vyčištění produkovaného plynu a jeho úpravu do formy, která by mohla být dodávána do plynové sítě. Finančně náročné - o projektu se dále jená.
Anaerobní fermentace zbavuje digestát organického uhlíku ve forme metanu. Ten pak chybí v hnojovu, kukuřice žere děsně organického uhlíku z půdy, ten je ale nezbytnou podmínkou její úrodnosti.
Pro mě nová informace, proto jsem psal, že tomu nerozumím, nicméně odpodové hospodářství zmiňované BPS využívá fvsázku, která proběhla fermentací právě jako hnojivo, buď ve formě tekuté nebo z něj dělají hnojivou granulované - další ekonomický prvek. Tepelná energie se používá na ohřev užitkové vody, pro vytápění porodny prasat a inkubátoru a dále je distribuováno do přilehlé vsi Bílovec.
Při provozování BPS se nedá mluvit o osevním plánu ale jen o tom, kam dám po desáté za sebou kukuřici.
Tento aspekt nebyl v tomto případě rozebírán, pouze jsem obecně poznamenal, že erozní stavy zemědělské půdy jsou dlouhodobě spíše záležitostí naprosto nevhodného hospodaření na lánech a hned na to jsem poznamenal, že osevní plán na tom má samozdřejmě také svůj podíl.
Smaž nebo oprav svůj příspěvek a ja odstrním svůj.
Jediné, co by mělo smysl jsou BPS významně více zaměřené na komunální odpady, trávu ze sekaní mest, a využití kejdy. Ty jsou v ČR 2-3.
Edit: nečti kecy lobistů, udělej si na věc vlastní názor:). Mimochodem mne BPS pomohly něco vydělat. Taky mi pomohly pochopit jak se vše zneužívá.
EDITII: Teplo se využívá zejména formálně, aby bylo možné získat dotace, protože bez využití určitého procenta by je neměly. Ze 40 BPS u kterých jsem byl, využívají objektivně teplo k něčemu užitečnému ve 3 případech. To je sakra málo.
Takže v kostce, jsem rád, že jsem se dozvěděl něco navíc, velmi rád bych s tebou tuto problematiku probral osobně, protože by mi velmi pomohla v mé práci, jakékoli další postřehy velmi přivítám, nepřesnosti v popisu jsou s největší pravděpodobností zapříčiněny tendenčním chováním majitelů, jejich provoz jsme měli za úkol posoudit a následně pojistit, nešlo tedy o záměr tady kohokoli mistifikovat.
jsem si toho všeho moc dobře vědom
).
