Zprávy z Karathy
Zprávy z Karathy
Lidé si povídají, že poslední dny Karathě jsou jiné než vždy. Z hostinců se již několik dní neline řev opilců, v ulicích není vidět žádného žebráka ani prostitutku a naopak stráže ve městě jsou posíleny. Celkově je město klidnější. Za poslední dny nedošlo v Karathě k žádné krádeži, vraždě ani loupeži. Někteří obchodníci mají zavřeny své obchody a u domů jsou většinou okenice uzavřeny. Chudinská čtvrť města je prázdná jak po moru. Mezi lidmi koluje zpráva, že karathské podsvětí utrpělo velkou ztrátu a přišlo o důležitého člověka.
Opet doslo k obohaceni spolecenskeho zivota prostych farmaru - po nekolikamesicni pauze mezi ne znovu zavital prilezitostny pritel muz, ale mnohem lepsi ranhojic a zapisovatel, cestovatel Liu Reyner Salidhar.
Pasmo pribehu z dali i zpoza louky bylo prokladano poetickymi drobty. Obzvlaste jeden versovany pamflet, mireny na nafrnene elfy se prostym zemedelcum libil natolik, ze si jej i nekteri zapamatovali...
Ja, elfka zadostiva,
jsa rozena Litostiva,
cela se chveji srandou,
nebo snad na telo se lepicim Standou?
Chveji se a do kraje ricim,
oprena o plot radosti kricim,
kdyz Standova ruka bleda,
rozparek me bluzky hleda.
Je to nad Standy touhy hlad,
ze jde po me takovy chlad?
Ne, jiste za tim bude nejaky zarlivec
ci snad to, ze Standa je KOSTLIVEC?!?
Mezi toto sarkasmem naplnene versovani nejak nezapada jiny poeticky uryvek stejneho autora:
Nuz vpred a dal, pres louky, kopce a haje,
kde placha srna si s kolouchem hraje,
rozlozity buk na travnik tmavy,
pousti rej svetel mihotavy.
Jen dal a dal! Jsou vesele ty stezky,
i kdyz na ne padaji z magie blesky,
jsou puvabne kdyz mesicni lampa Thalie,
les svym bledym svitem zalije.
Pasmo pribehu z dali i zpoza louky bylo prokladano poetickymi drobty. Obzvlaste jeden versovany pamflet, mireny na nafrnene elfy se prostym zemedelcum libil natolik, ze si jej i nekteri zapamatovali...
Ja, elfka zadostiva,
jsa rozena Litostiva,
cela se chveji srandou,
nebo snad na telo se lepicim Standou?
Chveji se a do kraje ricim,
oprena o plot radosti kricim,
kdyz Standova ruka bleda,
rozparek me bluzky hleda.
Je to nad Standy touhy hlad,
ze jde po me takovy chlad?
Ne, jiste za tim bude nejaky zarlivec
ci snad to, ze Standa je KOSTLIVEC?!?
Mezi toto sarkasmem naplnene versovani nejak nezapada jiny poeticky uryvek stejneho autora:
Nuz vpred a dal, pres louky, kopce a haje,
kde placha srna si s kolouchem hraje,
rozlozity buk na travnik tmavy,
pousti rej svetel mihotavy.
Jen dal a dal! Jsou vesele ty stezky,
i kdyz na ne padaji z magie blesky,
jsou puvabne kdyz mesicni lampa Thalie,
les svym bledym svitem zalije.