Ketrininy zápisky

[Luciusa]

Zápis první

Konečně jsem si pořídila nějakou knihu , do keré budu moci zapisovat své poznatky.
V Karathe jsem už skoro měsíc , ale ani mi to nijak nepřijde.
V Juanině chrámu se stále učím jak být správnou paladinkou.Dokonce jesm už dostala svého vlasního koně , tedy spíše on si vybral mě.

*ketrinina kresba hřebce*

V boji dělám snad i pokroky a je to také vidět, ruce odřené , všude samá modřina nebo podlitina.Bez trénování by to však nešlo.
Začala jsem i šít.Chůvička by měla určitě radost , což mi připomíná , že za ní do Alwarielu musím zajet.Často na ní mylsím,stejně jako na Elizabeth , která je teď kdo ví kde.
Potkala jsem spousty nových a milých tvářích,ale o těch až někdy příště , teď jsem moc unavená a zítra mě čeká mnoho práce , nejen v chrámu.[/i]

[Luciusa]

Zápis druhý - nové tváře

Alis - Alis ano tou bych začala jako první,protože právě ona je teď mým sluncem , které mi tak moc pomáhá.Poznali jsme se sice , né zrova šťastně , kdy jsem potkala náhodou její bezvládné tělo a po té odnesla do chrámu , kde jí pomohl Ivorský kněz Jákob.Od té doby jsme snad nerozlučné.Dává na mě pozor , častokrát mii pomohla při mém divném stavu.Je vynikající střelec a proto se také v boji doplňujeme tak dobře.Brousí mi kamínky a neustále na mě dává pozor a také chce , abych do tmi byla v bezpečí.Je jako sestra , nevím co bych si bez ní počala.I když trošku mi sem tam štve , když si stále myslí,že mi narostou nějaká křídla.Potvora - chce totiž pírka do šípů , ovšem já žádná křídla mít nebudu.Tedy aspoň v to doufám...

*Další Ketrinina kresba //aneb jak si obě představujeme Alis *