Thalie

mně se taky líbil už tehdy...(naváže) jako příběh a pak jako staršímu se líbil stále víc, protože jsem z něj víc chápal

pavad wrote: Leč, B. Němcová napsala co napsala a (nyní olej do ohně a trolling!) můj osobní názor je, že kdyby totéž napsala jen o par desítek kilometrů vedle, tak po tom neštěkne ani pes ani tehdy, ani dnes (když její dílo srovnám s literaturou která vycházela ve stejné době na v jiných evropských zemích). Jenže padlo sémě do úrodné půdy obrozenců a tak se dosud na skolách čte Babička, z které je informačne zajímavý leda tak kousek s příběhem Viktorky.

Podle mého je České "národní" obrození jeden z nejtragičtějších a nejhloupějších konceptů v historii střední Evropy (myslím tím hlavně "vlastnecké období"). A to nemyslím jen z pohledu literatury. Stačí se podívat, koho v té době nejvíc vyzdvihovali - Tyl, Němcová, Čech, Borovský (ten se ještě dá číst) . A ti co za něco stáli, se museli na tu sebranku dívat a oslavovat s hlavou prázdnou s nimi nebo mlčet.

Naprostý souhlas!

Ale číst se to nedá ani tak, Borovský zvláště ne - takový pacholek k pohledání.

Naprostý nesouhlas. Splnilo to účel? Splnilo. Dneska to číst nemusíš.

klobouk wrote:Naprostý nesouhlas. Splnilo to účel? Splnilo. Dneska to číst nemusíš.

Počkej a jaký účel zrovna díla těchto autorů splnila? Budování "národního" nacionalismu?

A i kdyby to nějaký cíl splnilo, číst to musíš, je to v povinné četbě.

Vzdělávací programy s tebou nesouhlasí, klobouku
EDIT: Ninja'd

Prasokralik wrote:mě se malej princ líbil už tehdy v povinné četbě

V kolika letech jsi jej četl? Nám jej strkali ve 3-4. třídě. A ano, než se zeptáš- býval jsem nejmladší ze třídy, klidně mě i nazvi sociálně zpožděný, budeš mít pravdu (žádný smile, tohle myslím vážně).

Prasokralik wrote:možná to bude spíš v jednotlivci než v neshopnosti to pochit pro většinovou mládež ni?

Jistě je zde i vliv jednotlivce. Ale přijde mi dost méně silný jak mnou uváděný věk (pro děti okolo 9-10 let).

Podpořím argumentem: Na základní škole jsem opravdu nečetl ani díla E. A. Poe nebo "Преступление и наказание" Dostojevského. Až jsem byl starší, tak jsem si je přečetl - něco se mi líbilo, něco bylo psycho číst, ale alespoň základ sdělení jsem si, doufám, odnesl. Obdobně jde zmínit (namátkou) Švejk, Král krysa, díla E. Lamberta, Один день Ивана Денисовича, Remarque... Proč jsem je odkládál když mně bylo 11? Ne snad proto, že je na ně třeba dozrát? Jenže narozdíl od Malého prince mi je nikdo rozkazem neordinoval k povinnému čtení.

Připomínám, nenapsal jsem ani stín o tom, že by se mi Malý princ nelíbil. Líbil - ale až jako téměř dvacetiletému. Pozastavuji se nad tím, že je nucen v povinné četbě dětem prvního stupně ZŠ (či jak se dnes vlastně ZŠ ročníkově kádruje).

*rozhodí po koberci tucet růžových polštářů*
Budou potřeba, jestli dojde na téma "trauma z povinné četby"

Moje největší literární trauma bylo u maturitní zkoušky, když jsem si vylosoval Apollinaireovo Pásmo

pavad wrote:Один день Ивана Денисовича

Respekt... číst to v originále

klobouk wrote:Naprostý nesouhlas. Splnilo to účel? Splnilo. Dneska to číst nemusíš.

Musel jsem to znát do školy a teď se leda za tuhle stránku dějin stydím vytvořit pocit zaprděnosti a "češství" se jim podařilo dokonale...

Ale co, po bitvě každý generál a asi to jinak nešlo. Což nic nemění na tom, že se mi to zhusta nelíbí

Prasokralik wrote:mě se malej princ líbil už tehdy v povinné četbě

možná to bude spíš v jednotlivci než v neshopnosti to pochit pro většinovou mládež ni?

Podle mě je to souhra více věcí, které rozhodují o tom, zda se ti ta knížka bude líbit nebo ne.
Pokud tedy nejsi sociálně na výši už ve 4. třídě, pak se ti bude líbit forma a obsah z velké části nepochopíš. Když se k ní dostaneš v 16, může ti naivní forma zkazit i hluboce pochopený obsah.

Mně osobně se knížka líbila, i když jsem se k jejímu prvnímu přečtení dostal až někdy v 17. Ale na to abych si ji přečetl znova bych musel mít hodně specifickou náladu.

Přesně to to splnilo, ano. Národní povědomí. Je jedno, jak to nazveš. Respektuju fakt, že tenkrát měl každý omezený výběr četby a úzký okruh lidí ovlivnil snadno výběr četby pro masy. Ale přece to účel splnilo. Nemůžeš vědět, jestli by to samé dokázala literatura jiná, lepší, nebo třeba literatura žádná. Ale můžeš dokázat, že obrození mělo na národní povědomí vliv takové, jaké bylo. Byla to do určité míry krize, byla poptávka po takové literatuře a našli se autoři, kteří takovou dodali. Dívám se na to z pohledu výsledku.

Edit: ale uznávám, že se můžu plést. Nikdy mě tahle doba moc nebavila a nejsem na ní žádný expert. Ale rozhodně z toho, co vím, mám pocit, že svůj účel splnila víc dobře, než zle.

A povinná četba Holt nesmíš věřit všemu, čím tě ve škole krmí.

Absinthorix wrote: Musel jsem to znát do školy a teď se leda za tuhle stránku dějin stydím vytvořit pocit zaprděnosti a "češství" se jim podařilo dokonale...

Jo, tohle přesně jsem myslel . Takový ten Orlíkovský přístup: "Jsi Čech, Čech, Čech!"

Je to sice úžasná myšlenka, ale jak to asi může dopadnout, to už jsme nejednou "viděli" (nejsem tu ještě 70 let ). A já už to znovu zažít nechci. A taky proto jsem se zastával předtím Amber, cokoli "nazi" mi způsobuje pocit nevolnosti.

EDIT: A jen tak čistě mimochodem, nikdy jsem příliš nepochopil význam slova "národ". Proto ho taky dávám do uvozovek.