Donnieho Darka jsem viděl nedávno a musím teda uznat, že je to pěkně podivná podivnost. Výraz "matoucí" je k tomuto snímku příhodný víc než cokoliv jiného. I přes docela zajímavý děj, se navíc nemůžu zbavit dojmu, že celý smysl tohoto filmu byl pouze v tom, aby diváci ještě dlouho po shlédnutí přemýšleli nad tím, o čem že to vlastně bylo ... .
Jinak. Naruto a Bleach jsou typický mainstream, zato však dost kvalitní. Zejména Naruto mě dodneška překvapuje v tom, jak si neustále dokáže udržovat/zvyšovat svou laťku a to i přesto, že už vychází tak dlouhou dobu. Přiznám se, že ze začátku jsem měl mnohem raději Bleach (hlavně soul society ark, ve kterém se i přes docela předvídatelný a několikrát už omílaný děj, objevilo spoustu originálních a zábavných prvků), bohužel od jisté doby je na něm vidět, že autor začal děj až příliš natahovat a celé dílko začalo podle mě stále víc ztrácet na své původní kvalitě.
Osobně taky preferuji mangu oproti anime, protože není neobvyklým jevem, že animované verze se mnohdy od své kreslené předlohy začnou docela lišit, končí mnohem dříve nebo se musí různě ohýbat atd ... (a krom toho čtení oproti sledování jednoho dílu je obvykle časově šetrnější
).
Kromě mangy/anime co tu zazněla bych ještě zmínil tituly jako Gantz (který teď v Japonsku docela "jede"), velmi zajímavé, i když trochu drsnější scifi. Pak Blade of the Immortal, o chlápkovi co jen tak nemůže umřít (ze začátku se zdá, že zápletka nemůže být fádnější, ale postupem času toto dílko dokazuje, že příběh je postaven i na jiných věcech než "schopnostech" hlavního hrdiny) nebo Soul Eater (docela humorná ztřeštěnost, fajn na odreágování, se svou osobitou kresbou - kterou každý určitě jen tak neskousne
).
Zajímavých kousků z této oblasti se dá najít tolik, že si někdy člověk na některé tituly hned ani nevzpomene.
DM aktivita podle časových možností (případně podle nálady).
a Patrick Švejzí coby perverzní stracholáskový dětskopornoúchylák...